Tamara Moyzes: Umělecký aktivismus tu má špatný zvuk
|
Tamara MoyzesFoto: Martin MelicharKaždý slyšel o Pussy Riot, skoro každý o Voině, ale proč se umělecký aktivismus (s výjimkou skupiny Ztohoven) příliš nenosí u nás? Podle Tamary Moyzes je to i tím, že od dob komunismu tu politická angažovanost veřejnosti evokuje spíš politickou objednávku státu. Přitom nic není vzdálenější pravdě. Co přimělo právě Tamaru, aby se svými díly vyjadřovala k palčivým problémům současnosti? Existuje pro ni nějaká hranice mezi aktivismem a čistým uměním? Ptali jsme se jí i na to, zda podle ní dobrý aktivismus omlouvá špatné umění a naopak, zda je v pořádku, když se angažované umění vystavuje a prodává. Probrali jsme pokutu za česko-romskou vlajku pro Tomáše Rafu, „tykadlového řidiče“ Smetanu i malý počet českých umělců a umělkyň, hlásících se otevřeně k feminismu. Tamara Moyzes je politická umělkyně, kurátorka, aktivistka. Narodila se na Slovensku, studovala v Bratislavě, Tel Avivu, Jeruzalémě a v Praze, kde žije a tvoří. Zabývá se tématem menšin, xenofobií, rasismem, nacionalismem, věnuje se queer problematice a feminismu a také blízkovýchodnímu konfliktu. Tvoří fiktivní dokumenty, pohybuje se v oblasti videoartu a nových médií, svými happeningy intervenuje do veřejného prostoru. Někdy pracuje společně s manželem Shlomi Yaffem. Spoluzaložila ženskou uměleckou skupinu 5. kolona. Autor: Martin Melichar, Robert Candra
|
